Terapie nebo léky při depresi: Co skutečně pomáhá podle nejnovějších výzkumů

Deprese není jen smutek. Je to stav, kdy se vzbudíte a nemáte sílu vstát, když se díváte do zrcadla a nevidíte sebe, když každý den působí jako náročný úkol. A když se rozhodnete něco s tím udělat, čelíte otázce: terapie nebo léky? Co skutečně pomůže? A nejen na chvíli, ale trvale?

Podle Světové zdravotnické organizace trpí depresí přes 280 milionů lidí na světě. V Česku to znamená, že každý pátý člověk v některém okamžiku života prožije závažnou deprese. A přesto se většina lidí nechává vést starými představami: že to je jen chemická nerovnováha, kterou stačí napravit tabletou. Ale výzkumy z posledních let toto tvrzení úplně zvrhly.

Chemická nerovnováha? Ne, to už neplatí

Desítky let nám opakovali, že deprese vzniká kvůli nedostatku serotoninu. To bylo jednoduché vysvětlení, které lékařům umožňovalo předepisovat léky a pacientům dát nějakou odpověď. Ale v roce 2022 vědecký tým z University College London, který analyzoval 52 studií, prokázal: žádné důkazy o chemické nerovnováze v mozku neexistují. Nedostatek serotoninu nezpůsobuje depresi. A to je důležité. Znamená to, že léky, které zvyšují hladinu serotoninu, nepracují tak, jak si myslíme. Nejsou jako inzulín u diabetu. Neopravují nějakou chybu. Spíš mění, jak mozek zpracovává emoce - často pomalu a s nežádoucími účinky.

Léky: účinné, ale ne úplně

Nechceme znevažovat léky. Jsou silný nástroj. Velká studie z The Lancet z roku 2018, která sledovala přes 116 000 pacientů, ukázala, že antidepresiva jsou o 22,3 % účinnější než placebo. To je reálný rozdíl. Někteří lidé se z nich vynoří. Amitriptylin, venlafaxin a escitalopram jsou nejúčinnější - a v Česku je nejčastěji předepisují. Escitalopram sám o sobě tvoří 28,7 % celkového trhu s antidepresivy.

Ale tady je háček: až 30 % lidí na léky neodpovídá vůbec. A když je přestanou užívat, u 28 % se příznaky vrátí. Vedlejší účinky jsou reálné - suchost v ústech, nevolnost, ztráta libida. Podle průzkumu NZIP z března 2023 je to problém pro 41 % pacientů. Léky neřeší příčiny. Řeší symptomy. A často jen do doby, než je přestanete brát.

Terapie: měníte se, ne jen cítíte lépe

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je nejvíce prozkoumaná forma psychoterapie. V 387 studiích z let 2008-2023 ukázala průměrnou účinnost 58,7 % u mírné až středně těžké deprese. Co to znamená? Zhruba každý druhý člověk, který prošel 8-12 sezeními, se dostal z příznaků. A to nejen na chvíli. Až 63,2 % lidí podle Americké psychoterapeutické asociace z roku 2021 udrželo zlepšení i po roce - víc než u těch, kteří brali jen léky.

Proč? Protože KBT neříká: „Buď šťastnější.“ Říká: „Co myslíš, když se cítíš takhle? Co děláš? A co by se stalo, kdyby jsi to dělal jinak?“ Měníte vzorce myšlení, které vás drží v pasti. Měníte chování, které vás izoluje. Měníte se. A to je trvalé.

V Česku je ale problém: máte jen jednoho psychoterapeuta na 5 200 obyvatel. A cena sezení se pohybuje mezi 800 a 1 500 Kč. To je pro mnohé nemožné. Lék na měsíc stojí 120-650 Kč. Rozdíl je obrovský. A přesto se trh s terapiemi roste o 9,2 % ročně. Lidé začínají chápat, že to stojí za to.

Kombinace je nejúčinnější - a to nejen podle výzkumů

Nejlepší výsledky mají ti, kteří kombinují obě věci. Metaanalýza 72 studií z Journal of Clinical Psychiatry z roku 2022 ukázala: po 16 týdnech léčby dosáhla kombinace antidepresiv a KBT remise u 68,4 % pacientů. Samotná léčba léky - jen 46,7 %. Samotná terapie - 42,3 %.

Proč to funguje? Léky vám mohou dát energii. Když jste tak unavení, že nemůžete mluvit, lék vám umožní jít na sezení. Když jste tak zamyšleni, že nemůžete myslet jasně, lék vám umožní poslechnout terapeuta. A terapie vám pak dá nástroje, jak se vyhnout dalšímu pádu. Jeden vás vytáhne z jámy, druhý vás naučí, jak z ní vystoupit.

Podle průzkumu na českých fórech (1 245 respondentů) 62 % lidí označilo kombinaci za nejúčinnější. Typický komentář: „Léky mi pomohly přežít, ale terapie mi dala život zpátky.“

Co když to nefunguje? Nové cesty

Někdo neprojde ani kombinací. To je tzv. rezistentní deprese. A tu se začíná řešit jinak. Ketaminová psychoterapie (KAP) dává některým lidem úlevu hned během jednoho sezení. Proces trvá 2 týdny až měsíc. Psychedelika jako psilocybin nebo LSD jsou v evropských klinických testech - Evropská léková agentura je v roce 2024 zahrnula do plánu na schválení. Není to „náhodná“ léčba. Je to pečlivě řízená, vědecky kontrolovaná terapie s psychologickou podporou.

Další pokusy se týkají elektrické stimulace mozku, neuropeptidů, dokonce onabotulinumtoxinu A (ten, co se používá na vrásky). Všechno to se ještě testuje. Ale jedno je jasné: depresi už nevidíme jako jednoduchý problém, který lze vyřešit jednou pilulí.

Co dělat, když jste v krizi?

Neexistuje univerzální odpověď. Ale můžete si položit tři otázky:

1. Jaká je závažnost? U mírné deprese je první volba terapie. U středně těžké až těžké je kombinace léků a terapie nejúčinnější - jak říká prof. Raboch z 1. LF UK.
2. Co vás víc znepokojuje? Je to především pocit beznaděje a únavy? Léky mohou rychle pomoci. Je to spíš to, že se nechcete bavit, že se všechno zdá bezvýznamné, že máte záporné myšlenky? Terapie je cesta k hlubší změně.
3. Co můžete si dovolit? Je cena terapie pro vás nemožná? Zkuste digitální nástroje. Aplikace jako MoodTools nebo Woebot mají v Česku přes 256 000 uživatelů. 68 % z nich hlásilo mírné zlepšení. To není řešení, ale podpora.

Na druhé straně: pokud už bráte léky a cítíte, že vám nezvládají příznaky, neváhejte se obrátit na terapeuta. Nebo naopak - pokud jste v terapii a necítíte žádný pokrok po 10-12 sezeních, zvažte konzultaci s lékařem. Nejde o selhání. Jde o to, najít to, co pro vás funguje.

Co se děje v budoucnu?

Do roku 2027 by měli lékaři schopnost rozlišovat alespoň pět biologických podtypů deprese. To znamená, že léčba nebude „jedna velká pilulka pro všechny“. Budeme dělat genetické testy, abychom zjistili, který lék pro vás bude mít největší šanci na úspěch. Pilotní studie z FN Plzeň ukázala: genetické testy zvýšily úspěšnost léčby o 34,6 %.

Terapie se bude stávat přístupnější. Online sezení, skupinové programy, AI-podporované nástroje - všechno to roste. A zároveň se mění náš pohled. Deprese už není „slabost“. Je to komplexní reakce mozku, těla a života. A léčba musí být stejně komplexní.

Nejde o to, vybrat mezi léky a terapií. Nejde o to, zda je lék „špatný“ a terapie „dobrá“. Nejde o to, co je „modernější“. Jde o to, co vám pomůže žít. A většina lidí potřebuje obě věci - alespoň na nějakou dobu. Léky vás vytáhnou. Terapie vás naučí, jak neklesat znovu. A to je ta pravá účinnost - ta, která vás neopustí, když přestanete brát pilulku.