Dialektická behaviorální terapie (DBT): Jak pomáhá při emoční nestabilitě a hraniční poruchě osobnosti

Dialektická behaviorální terapie (DBT) není jen další forma psychoterapie. Je to systém, který přesně ví, jak zachytit lidi, kteří cítí všechno příliš silně a příliš rychle. Kdo se cítí jako plamen, který hoří bez přestávky - kdo v jednom okamžiku chce zemřít, v dalším se snaží žít s celou silou - ten potřebuje něco jiného než jen „být silný“. DBT toto něco poskytuje. Vytvořena americkou psycholožkou Marshou Linehanovou v roce 1993, byla navržena pro ty, kdo trpí hraniční poruchou osobnosti, ale rychle se ukázalo, že pomáhá i těm, kdo se potýkají s extrémní emoční nestabilitou, opakujícími se sebepoškozováními, nebo nemožností udržet stabilní vztahy.

Co je DBT opravdu? Není to jen „rozhovor“

DBT není o tom, abyste si sedli a vyprávěli, co vás trápí. Je to o tom, abyste se naučili konkrétní dovednosti, které vám umožní přežít den, kdy se cítíte, že všechno padá do pekla. Tento přístup spojuje dva pohledy, které se zdají být v rozporu: přijetí toho, co je, a zároveň změnu toho, co můžete změnit. To je ta dialektika - dvě pravdy, které platí najednou. Můžete být v pořádku, i když se cítíte hrozně. Můžete chtít zemřít, a přitom si přát, aby vás někdo miloval. Tato přijatelnost není pasivita. Je to základ, na kterém se staví změna.

DBT neříká: „Změň se!“ Místo toho říká: „Víme, že tohle je těžké. Teď ti ukážeme, jak to zvládnout.“ A to je přesně to, co lidé s hraniční poruchou potřebují - ne kritiku, ale nástroje.

Čtyři pilíře DBT - co se skutečně učíte

DBT není jedna věc. Je to čtyři věci, které spolu fungují jako systém. Pokud některý chybí, celý program ztrácí sílu.

• Individuální terapie - každý týden hodinu s terapeutem, který vás nejen poslouchá, ale pomáhá vám aplikovat dovednosti na vaše konkrétní situace. Tady se řeší nejvážnější chování - sebepoškozování, sebevražedné myšlenky, přerušované vztahy.
• Skupinový trénink dovedností - dvě hodiny týdně ve skupině, kde se učíte čtyřem základním dovednostem: minimální přijetí, regulace emocí, zvládání stresu a efektivní komunikace ve vztazích. Nejde o teorii. Učíte se konkrétní techniky, jako je „5-4-3-2-1“ pro zastavení paniky nebo „DEAR MAN“ pro říkání „ne“ bez pocitu viny.
• Telefonický koučink - když se cítíte, že vás to přehání, můžete zavolat svému terapeutovi. Nejde o to, aby vás uklidnil. Jde o to, aby vás vedl k použití dovednosti, kterou jste se naučili. Tento prvek je klíčový pro přerušení cyklu: „cítím se špatně → dělám špatnou věc → cítím se hůř“.
• Konzultační tým terapeutů - terapeuti se pravidelně setkávají, aby se nevyčerpali a neztratili přehled. DBT je náročná - pro klienty i pro terapeuty. Bez této podpory by terapeuti brzy ztratili energii a smysl.

Tyto čtyři prvky nejsou volitelné. Pokud vám někdo nabízí „DBT“ jen jako individuální terapii, není to skutečná DBT. Je to jen obyčejná terapie s nějakými nápady z DBT. A to nestačí.

Proč to funguje? Čísla neklamou

DBT není jen „dobrá věc“. Je to jedna z mála psychoterapií, které mají důkazní úroveň 1A podle mezinárodních směrnic - to znamená, že byla testována na tisících lidí a dokázala, že funguje.

• Sebepoškozování kleslo o 80 % ve srovnání s kontrolní skupinou v klasické studii Linehanové z roku 2006.
• Podíl hospitalizací klesl o 77 % během 12 měsíců terapie.
• Regulace emocí se zlepšila o 58 % podle studie Neacsiu a kol. z roku 2014.
• Kognitivní zkreslení (např. „všichni mě nenávidí“) klesla o 42 % v metaanalýze z roku 2010.

Tato čísla nejsou z teorie. Jsou z reálných studií na lidech, kteří se cítili ztraceni. A ti se naučili žít jinak.

Co se děje v České republice? Není to všude

V Německu, Švýcarsku nebo USA je DBT běžná součást zdravotní péče. V České republice je to jinak.

Podle České psychologické společnosti (2023) trpí hraniční poruchou osobnosti přibližně 170 000 lidí. Z nich má přístup k plné DBT jen 0,3 % - tedy asi 500 lidí. Proč? Protože je tu málo certifikovaných terapeutů. V roce 2020 jich bylo 5. V roce 2023 jich bylo 28. To je růst, ale stále málo.

Do roku 2025 se očekává, že DBT bude zařazena do standardního balíčku zdravotní péče pro HPO. Ale zatím je hrazena jen v rámci experimentálních projektů. Většina lidí platí za terapii sama - a to je drahé. Certifikační kurz terapeuta stojí 3 500 EUR. Týden DBT tréninku může stát 1 500 Kč a více.

Na trhu je jen tři certifikovaná centra: DPN Opařany, Fakultní nemocnice Brno a Kaleidoskop. Pokud jste mimo tyto města, musíte cestovat nebo hledat online varianty. A to je další problém: většina terapeutů je přetížená. Čekací doba může být 6-12 měsíců.

Je DBT pro vás? Kdo z toho má největší užitek?

DBT není pro každého. Ale je pro mnohé, kdo si myslí, že „žádná terapie jim nepomůže“.

Je to pro vás, pokud:

• Často se cítíte přehnaně smutní, rozzlobení nebo panicky - a to bez zjevného důvodu.
• Často děláte věci, které vás pak trápí - sebepoškozování, přehnané nakupování, přílišné pití, odstupování od lidí.
• Vztahy vám přijdou jako „požární výbuch“ - jednou jste nejlepší kamarádi, druhý den se s nimi nechcete ani vidět.
• Často se cítíte „prázdní“ nebo „neexistující“.
• Už jste vyzkoušeli jiné terapie, ale nic vás nezadrželo dlouho.

Není to pro vás, pokud:

• Nejste ochotni věnovat terapii 4-6 hodin týdně (individuální + skupina + domácí úkoly).
• Chcete „rychlé řešení“ - DBT trvá nejméně 6 měsíců, než se začnou objevovat první výsledky.
• Trpíte těžkou psychózou nebo aktivním zneužíváním látek - DBT není primární léčba pro tyto případy, ale může být doplněk.

Podle dotazníků na portálu Kaleidoskop 85 % klientů hlásí výrazné zlepšení po 6 měsících. Někteří z nich přestali sebepoškozovat úplně. Jiní se naučili říct „ne“ rodičům. Někdo se konečně odvážil zavolat kamarádovi, když se cítil ztracený. To jsou výsledky, které se neměří jen čísly.

Co je nového? DBT pro mladistvé a online

DBT se nezastavila. V roce 2023 byla ve DPN Opařany zavedena D-BOAT - DBT pro adolescenty. Tady se do procesu zapojují rodiče. Učí se, jak reagovat, když jejich dítě přechází z „všechno je v pořádku“ do „chci zemřít“ za půl hodiny. Pilotní studie ukázala 65 % snížení sebepoškozování u 78 % mladistvých po 9 měsících.

Online DBT se rychle rozšiřuje. V roce 2020 jen 5 % terapií probíhalo online. V roce 2023 to bylo 35 %. To je významný krok pro lidi, kteří nemají možnost cestovat nebo se cítí zahanbeni, že by šli do kanceláře. V ČR je několik centrálních center, která nabízejí online verzi - ale musíte být opatrní. Ne každý, kdo říká „dělám DBT online“, má kvalifikaci.

Co dělat, pokud nemůžete dostat DBT?

Nemusíte čekat rok, než se dostanete na seznam. Můžete začít hned teď.

• Přečtěte si brožury od DPN Opařany nebo Projektu Gradient - jsou zdarma a v češtině.
• Používejte dovednosti - třeba „TIPP“ (Teplota, Intenzivní cvičení, Přílišná dýchání, Příjemný pohyb) pro rychlé uklidnění.
• Najděte skupinu podpory - i když není DBT, může vám pomoci, že s někým můžete mluvit bez strachu.
• Požádejte o přesměrování - pokud jste u psychiatra nebo psychologa, zeptejte se: „Můžete mě přesměrovat na centrum, které dělá DBT?“

Nečekáte na doktora. Váš život se nemusí počkat. Můžete začít učit se o sobě hned teď. DBT vám dá nástroje - ale vy musíte tyto nástroje používat.

Je DBT zázrak? Ne. Je to práce. Ale práce, která stojí za to.

DBT není magie. Neznamená, že se vaše životní problémy vyhodí do větru. Ale znamená, že se naučíte s nimi žít. Bez sebepoškozování. Bez pocitu, že jste „příliš špatní“. Bez toho, že se každý den musíte snažit přežít jen kvůli tomu, že nechcete zemřít.

Je to jako naučit se plavat, když jste vždycky měli strach z vody. První týden se cítíte, že se potápíte. Ale pak se jednoho dne probudíte a zjistíte, že jste plavali celou cestu. A teď to umíte. A nikdo vám to nemůže vzít zpět.