Spouštěče: Co je to a jak je poznat v psychoterapii

Spouštěče jsou spouštěče, konkrétní podněty, které náhle spustí silnou emocionální reakci, často bez toho, abychom si to uvědomili. Also known as emocionální tribery, tyto okamžiky mohou být třeba hlas, který připomíná rodiče, nebo situace, kdy se cítíte opuštění – a najednou se vrátíte do dětství, i když jste dospělý. Nejde o náhodu. Každý spouštěč má svou historii. Často vzniká z minulého traumatu, opakovaného zanedbání nebo z toho, že jste někdy něco zažili, když jste nebyli schopni to zpracovat. A pak se to objeví znovu – třeba když vás někdo ignoruje, nebo když se někdo rozhodne odejít. To není jen smutek. To je tělo a mozek, které říkají: „To už jsi zažil. A to ti nevyhovuje.“

Spouštěče nejsou jen u lidí s hraniční poruchou. Vyskytují se u každého, kdo někdy zažil úzkost, závislost nebo pocit, že se mu nic nevydaří. V článku o závislosti na pornografii, neurologickém procesu, který ničí vztahy a sebevědomí se popisuje, jak spouštěče – jako izolace, únava nebo pocit neúspěchu – vedou k opakování chování, které má jen dočasnou úlevu. V černobílém myšlení, psychologickém obranném mechanismu, který zjednodušuje svět na dobré a zlé se spouštěče projevují tak, že když vás někdo zklame, celý svět najednou přestane být bezpečný. A v separační úzkosti, strachu z odloučení, který u dětí přetrvává příliš dlouho je spouštěčem jednoduše zavřená dveře – a s ní vrací se strach, že vás někdo opustí.

Psychoterapie neřeší spouštěče tím, že je odstraní. To by bylo jako odstranit alarm na domě, když se spustí. Místo toho se učíte, proč alarm zazněl. Co se stalo v minulosti? Co vás to dnes připomíná? A co byste potřebovali, aby se to už neopakovalo? To je práce, která trvá – ale je jediná, která skutečně změní život. V ní nejde o to, abyste se naučili vyhýbat se spouštěčům. Jde o to, abyste je poznali, když se objeví, a nezůstali v nich uvíznutí.

Podívejte se na články níže – najdete tam konkrétní příklady, jak lidé v Česku rozpoznávali své spouštěče, jak je terapeuti pomáhali zjemňovat a jak se jim podařilo přestat být jejich vězněm. Nejde o teorii. Jde o to, co se děje v reálných sezeních, v reálných životech – a jak to může změnit i váš.