Obranný mechanismus: Co to je a jak ovlivňuje vaše chování

obranný mechanismus, psychologický způsob, jak si člověk udržuje emocionální rovnováhu, když se cítí ohrožený. Also known as psychologická obrana, it je automatická reakce vaší psychiky, která vás chrání před bolestí, stydem nebo úzkostí — často aniž byste si to uvědomili. Když vám někdo řekne něco, co vás zraní, nebo když se ocitnete v situaci, která vás přetíží, vaše mozek nesnaží přemýšlet, ale spíš se snaží udržet vás v klidu. To je obranný mechanismus v akci.

Nejznámější typy zahrnují odmítnutí, zamítnutí skutečnosti, která je příliš bolestivá, projekce, přisuzování vlastních nepříjemných emocí nebo chování jiným, nebo intelektualizace, přeměna citové bolesti na přemýšlení, aby se vyhnuli pocitům. Tyto mechanismy nejsou špatné — v krátkodobém horizontu vás chrání. Ale když se stávají vaší hlavní strategií, začnou vás omezovaly. Můžete se například vyhýbat vztahům, protože se bojíte zklamání, nebo si vysvětlovat, že jste všichni proti vám, když ve skutečnosti jen potřebujete podporu.

Psychoterapie není o tom, aby vás přiměla přestat používat obranné mechanismy. Je to o tom, aby vás naučila poznat, kdy je používáte, a zvolit lepší cestu. Například když se vám stane, že vždycky když vás někdo kritizuje, okamžitě začnete kritizovat jeho chování — to je projekce. Terapeut vám pomůže zastavit se, zjistit, co skutečně cítíte, a říct si: "Tohle mě bolelo. Nechci se na někoho vyplácet. Chci to vyřešit jinak." Tohle je změna, která se děje v hlubinách, ne na povrchu.

Co se stane, když se obranné mechanismy přestanou používat? Neznamená to, že budete citliví jako skleněný výrobek. Znamená to, že budete mít větší kontrolu nad tím, jak reagujete. Můžete se rozhodnout, zda chcete reagovat na útok, nebo zda chcete přiznat, že jste zranění. Můžete se rozhodnout, zda chcete být zlobivý, nebo zda chcete říct: "Potřebuji čas." Tohle je síla, kterou psychoterapie vytváří — ne odstranění emocí, ale jejich přijetí.

V našich článcích najdete konkrétní příklady, jak obranné mechanismy fungují u lidí s úzkostí, poruchami osobnosti nebo závislostmi. Uvidíte, jak DBT pomáhá lidem s hraniční poruchou osobnosti rozpoznat své obranné reakce, jak KBT pomáhá lidem s hypochondrií přestat přemýšlet o nemocích a začít se ptát, co skutečně cítí, a jak se lidé v terapii učí přestat vypínat emoce a začít je vnímat. Všechno toto je součástí práce s obrannými mechanismy — ne jako něco, co je třeba odstranit, ale jako signál, co potřebujete opravdu slyšet.