Senzorické potíže u dětí s PAS - desenzitizace, adaptace a praktické tipy

Senzorické potíže u dětí s PAS - desenzitizace, adaptace a praktické tipy

Senzorické problémy u PAS jsou komplexní poruchy zpracování smyslových podnětů, které ovlivňují každodenní fungování dětí na autistickém spektru. Tyto potíže se projevují jako přecitlivělost i nedostatečná reakce na zvuky, dotek, světlo nebo pohyb. Když se k nim přidá desenzitizace, terapie získává konkrétní nástroj, jak pomoci dítěti zvyknout si na nepříjemné podněty a zároveň přizpůsobit prostředí tak, aby podpora byla skutečně udržitelná.

Proč se senzorické problémy vyskytují tak často

Výzkum z Journal of Autism and Developmental Disorders ukazuje, že až 80 % dětí s PAS má výrazně odlišný senzorický profil ve srovnání s typicky vyvíjejícími se dětmi. Důvodem je odlišná neurobiologická cesta, která zpracovává informace z mozku odlišně - některé podněty jsou zesílené, jiné zase slabé. Dle studie Tseng et al. (2011) je senzorická defenzivita (vyhýbání se podnětům) úzce spjata s úzkostí a depresemi, zatímco senzitivitní reakce (přehnaná citlivost) korelují s externalizovanými problémy, jako je agresivita či impulzivita.

Klíčové oblasti senzorických dysfunkcí

  • Taktilní přetížení: Děti odmítají oblečení s drsnými štítky, odmítají dotek vodou nebo šamponem.
  • Vestibulární citlivost: Silný pocit závratě při houpání nebo jízde na hřiškovém hrazdě.
  • Proprioceptivní slabost: Problémy s rovnováhou, časté pády a neplánované pohyby.
  • Auditorní hypersenzitivita: Zvuky jako čistička, telefon nebo šum v učebně mohou vyvolat výbuch.
  • Vizuaální přetížení: Jasná světla, blikání nebo pestré vzory způsobují úzkost.

Desenzitizace - jak postupně zvyšovat toleranci

Desenzitizace je systematický proces, který rozděluje nepříjemný podnět na malé kroky a postupně zvyšuje expozici. Princip je podobný exponenciálnímu tréninku, jenže s důrazem na bezpečnost a pozitivní posílení.

  1. Identifikace citlivých podnětů: Pomocí dotazníku a pozorování terapeut zaznamená, co dítě vyvolává stres.
  2. Stanovení cílové úrovně: Například snížit citlivost na šum z 80 % na 40 % během šesti týdnů.
  3. Postupná expozice: Začíná se s 10 % intenzitou (např. tlumený zvuk) po dobu 1‑2 minut, pak se postupně prodlužuje a zvyšuje.
  4. Posilování úspěchu: Každý úspěšný krok je odměněn - může to být oblíbená aktivita nebo slovní pochvala.
  5. Monitorování reakcí: Terapeut i rodič sledují změny v chování a upravují plán.

Výsledkem může být výrazně snížená úzkost a větší ochota zapojit se do běžných činností, jako je návštěva obchodu nebo hra v dětském koutku.

Adaptace prostředí - úprava domova a školy

Desenzitizace funguje jen v rámci celkového ekosystému. Přizpůsobení prostředí snižuje nutnost neustálých výzev a umožňuje dítěti používat nově nabyté dovednosti.

  • Akustika: Použít zvukotěsné podložky, měkké podlahy a bílý šum v místnostech.
  • Osvětlení: Přepnout na LED žárovky s teplou barvou, využívat stmívače a minimalizovat blikání.
  • Textury: Zvolit měkké oblečení, odstranit drsné štítky a poskytnout hračky s různými povrchy.
  • Prostor: Vytvořit „senzorický roh“ - místo s terapeutickými míčky, houpačkami a vibračními podložkami, kde se dítě může uvolnit.

Učitelé mohou učebnu rozdělit na klidnou zónu a aktivní část, aby děti měly možnost volby.

Dítě provádí krok po kroku desenzitizační cvičení s nízkým hlasitým zvukem a měkkým materiálem.

Senzorická integrace vs. senzorická dieta - co zvolit?

Porovnání hlavních terapeutických přístupů
Parametr Senzorická integrace Senzorická dieta
Hlavní cílová skupina Děti s výraznými dysfunkcemi ve smyslové percepci Děti, které potřebují pravidelnou stimulaci v domácím prostředí
Požadovaná kvalifikace terapeuta Certifikovaný ergoterapeut (CLASI 400 h teorie + 250 h praxe) Nezbytné je pouze základní znalost senzorických potřeb, často připravuje rodič s podporou odborníka
Frekvence sezení 1‑2× týdně po 45‑60 min Denní rutina - 15‑30 min aktivit
Finanční náročnost 800‑1200 Kč za hodinu (soukromá terapie) Nízká - náklady jen na materiály (textury, váhy)
Výzkumná podpora Smíšené výsledky - 73 % zlepšení ve školní participaci (American JOT 2014) Podpora rodičů, méně formálních studií

Oba přístupy mohou koexistovat - senzorická dieta doplňuje integraci tím, že poskytuje podporu mimo klinické sezení.

Reálné zkušenosti rodičů a odborníků

Na Facebookové skupině „Rodiče dětí s PAS“ sdílel rodič Petra N. úspěch: po 9 měsících terapie snížila citlivost na zvuky z 80 % na 35 %. Jiný rodič, Tomáš K., kontrastně uvádí, že investice 42 000 Kč za 35 sezení nepřinesla očekávaný rozdíl - dítě stále reaguje na běžné hluky.

Podle průzkumu Šance Dětem (2022) 68 % rodin zaznamenalo zlepšení, 22 % žádné změny a 10 % dočasné zhoršení. Výsledek podtrhuje, že terapie musí být individualizovaná a pravidelně vyhodnocována.

Ergoterapeutka Danča z Autiscentrum říká: „Klíčem je vztah a motivace - dítě se učí, že podněty nejsou hrozbou, ale příležitostí k úspěchu.“

Jak získat kvalifikovaného terapeuta v ČR

Program CLASI vyžaduje 400 hodin teorie a 250 hodin supervizované praxe. K 2024 je v ČR certifikováno 47 terapeutů. Mezi hlavní poskytovatele patří FYZIO Aktiv, Šance Dětem a Autiscentrum - jejich podíl na trhu je 28 %, 22 % a 18 %.

Pro rodiče je dobré požádat o doklad o certifikaci (CLASI), zkontrolovat, zda terapeut používá standardizované materiály (houpačky, míče, texturované podložky) a jestli je součástí plánu i zapojení rodičů.

Dítě používá biofeedback obrazovku a relaxační rohy v moderní art deco třídě.

Budoucnost: digitální podpora a biofeedback

Od roku 2023 se testuje kombinace senzorické integrace s biofeedbackem - děti dostávají vizuální zpětnou vazbu na srdeční frekvenci během expozice. Pilotní studie na Masarykově univerzitě ukázala, že 60 % účastníků zvládlo vyšší intenzitu podnětů po pouze čtyřech týdnech tréninku.

Dále se rozšiřují „senzorické rohy“ ve školách - 37 speciálních škol již integrovalo upravené třídy s dvojitými stěnami a kontrolovanými osvětlením. Do roku 2025 se očekává, že 70 % certifikovaných terapeutů bude používat digitální nástroje (aplikace pro sledování pokroku, datové protokoly).

Praktický checklist pro rodiče

  • Nechte dítě podstoupit odborné hodnocení (OT - occupational therapy).
  • Identifikujte konkrétní podněty, které vyvolávají stres.
  • Vyberte certifikovaného terapeuta (zkontrolujte CLASI).
  • Společně vytvořte plán desenzitizace - cíle, frekvenci, odměny.
  • Upravte domácí prostředí (akustika, osvětlení, textury).
  • Začleňte senzorickou dietu do každodenní rutiny.
  • Pravidelně (každý měsíc) vyhodnocujte pokrok a upravujte plán.
  • Zapojte školu - informujte učitele o potřebách a požádejte o senzorický roh.

Co dělat, když terapie nefunguje

Pokud po 3‑4 měsících nepřicházejí žádné pozitivní změny, zvažte:

  1. Revizi diagnostiky - může být zapotřebí další vyšetření (např. audiologické testy).
  2. Úpravu metodiky - přejděte z čisté integrace na kombinaci s biofeedbackem nebo na senzorickou dietu.
  3. Konzultaci s psychologem - někdy jsou problémy spíše emoční než senzorické.
  4. Možnost financování - požiadajte pojišťovnu o kód, pokud je terapie zahrnuta do programů rehabilitace.

Klíčové je zachovat otevřený dialog s terapeutem a nepřestávat hledat řešení, které bude vyhovovat konkrétnímu dítěti.

Jak dlouho trvá první zlepšení po zahájení desenzitizace?

U většiny dětí se první pozitivní změny objeví po 4‑6 týdnech pravidelných sezení, pokud jsou doprovázeny domácími cvičeními.

Mohu desenzitizaci provádět doma bez terapeuta?

Základní princip lze aplikovat i doma, ale je důležité mít předchozí plán vypracovaný odborníkem, aby nedošlo k přetížení dítěte.

Kdy se vyplatí investovat do soukromé terapie místo pojišťovního krytí?

Pokud pojišťovna neposkytuje krytí nebo časová omezení jsou příliš přísná, může soukromá terapie zajistit rychlejší a individualizovanější přístup.

Jaké jsou nejčastější chyby při tvorbě senzorické diety?

Přetížení jedním smyslem (např. příliš mnoho vibračních aktivit), nedostatek struktury a nejasné odměny jsou hlavní problémy.

Existují online nástroje, které pomohou sledovat pokrok dítěte?

Ano, několik českých aplikací (např. SensoryTrack, Integrace+) umožňuje zaznamenávat reakce na podněty a sdílet data s terapeutem.

O autorovi

Karen Cain

Karen Cain

Jsem nezávislá autorka a facilitátorka skupinových sezení, zaměřuji se na psychoterapeutická témata a duševní hygienu. Píšu srozumitelně o tom, jak fungují terapeutické přístupy v praxi a jak pečovat o vlastní odolnost. Spolupracuji s neziskovkami na projektech podpory duševního zdraví. Ráda propojuji poznatky z praxe s každodenním životem.