Emoční zneužívání není násilí, které zanechá modřiny nebo škrábance. Je to tiché, ale ničivé zneužívání, které se projevuje slovy, pohledy, mlčením a kontrolou. Je to, když ti někdo systematicky říká, že jsi nedostatečný, že jsi příliš citlivý, že to všechno vymyslíš, nebo že ti nikdo jiný nebude milovat. A právě proto, že to nevidíš, nechápeš, že to může být násilí. Ale toto násilí mění mozek. Mění to, jak se k sobě chováš, jak vnímáš svět, jak se vztahuješ k lidem. A tohle trauma se nevytratí samo. Musíš ho léčit - a můžeš to udělat.
Co je emoční zneužívání? Není to jen kritika
Emoční zneužívání není jen to, že tvoji rodiče někdy řekli: „Proč jsi to zase způsobil?“ Je to, když ti to říkají každý den, týden po týdnu, rok po roce. Je to, když tě ponižují před přáteli, když ti zpochybňují skutečnost, když ti říkají, že jsi „příliš citlivý“, když tě izolují od ostatních, když tě vydírají emocemi - „když mě necháš, tak zemřu“. Je to, když ti nikdy neřeknou, že jsi dobrý, protože to „nebylo dostatečně dobré“.
Podle studie ACE z roku 2003, kterou provedli v USA a která platí i v Česku, emoční zneužívání je jednou z nejzávažnějších forem dětského zneužívání. A není to jen o dětském věku. Mnoho dospělých zažívá emoční zneužívání v manželství, v rodině, dokonce i v práci. A když to trvá dlouho, změní to tvůj mozek. Studie z Českého ústavu psychologie z roku 2021 ukazuje, že trvalé emoční zneužívání způsobuje trvalé změny v oblastech mozku odpovědných za regulaci emocí, sebepojetí a vztahové chování.
Jak se to projevuje? Příznaky, které většina přehlíží
Nejčastější příznaky nejsou ty, o kterých se mluví v televizi. Nejsou to křiky nebo údery. Jsou to věci, které si většina lidí vysvětluje jako „jen já jsem takový“.
- Neustálé pocitové selhání - „Jsem zbytečný“, „Nikdy to neudělám správně“
- Strach z výrazných emocí - když se rozzlobíš nebo zaplačeš, cítíš se vinně
- Neustálá potřeba schválení - když tě někdo nechválí, cítíš se zahozený
- Občasné „vypnutí“ - když se něco stane, přestaneš cítit. Jako by jsi byl mimo
- Obtíže s rozhodováním - „Co si mám objednat k jídlu?“ se stává velkou otázkou
- Neustálé přemýšlení o minulosti - „Co jsem řekl? Co jsem měl říct?“
- Strach z blízkosti - když někdo chce být blízko, cítíš se ohrožený
Podle českého portálu Inner Everest (2023) 92 % lidí, kteří zažili emoční zneužívání, trpí nízkým sebevědomím, 89 % cítí hluboké osobní selhání a 94 % má problémy s budováním důvěrných vztahů. To není „jen špatná nálada“. To je následek trvalého psychického násilí.
Proč to je tak škodlivé? Když mozek přestane věřit, že jsi hodný
Emoční zneužívání není jen o tom, že ti někdo řekl „jsi blbý“. Je to o tom, že ti někdo opakovaně ukazoval, že tvoje emoce nejsou důležité. Že tvůj strach, tvůj smutek, tvůj hněv - nejsou legitimní. A když to trvá léta, tvůj mozek se naučí, že tyto emoce nejsou bezpečné. A tak je potlačuješ. Ztrácíš schopnost cítit. Ztrácíš schopnost věřit, že jsi hodný. A to je základní kámen celého trauma.
Podle Jaroslava Krále (Medium Seznam.cz, 2021) je emoční zneužívání „tichým zabijákem dětské duše“. A to proto, že způsobuje trvalé změny v mozku. Zvyšuje hladinu kortizolu - stresového hormonu - tak dlouho, že tělo přestává být schopné se obnovovat. To vede k chronické únavě, slabé imunitě, problémům se spánkem a zvýšenému riziku deprese a úzkosti.
U dětí se to projevuje ještě jinak. Nepřiměřený růst, obtíže s řečí, neustálé houpání na židli, obtáčení vlasů kolem prstu - to všechno není „jen návyk“. To je tělo, které se snaží zvládnout nesnesitelný stres. A když se to nezpracuje, přežije to do dospělosti jako strach z chybování, neschopnost přijmout chválu nebo sebepoškozování.
Co se děje v terapii? Není to o tom, „jak se to stalo“
Mnoho lidí přijde do terapie a říká: „Chci, abych si vzpomněl, co mi rodiče říkali.“ Ale to není to, co pomůže. V terapii se nejde o to, co se stalo. Jde o to, co se stalo tebě.
První krok je vytvořit bezpečné prostředí. Bez kritiky. Bez přesunutí odpovědnosti. Bez „ale“ a „ale to bylo jenom…“. Tady se naučíš, že tvé emoce jsou platné. I když tě někdo kdysi řekl, že nejsou. Tady se naučíš, že tvůj strach není hloupý. Tvůj hněv není zlý. Tvůj smutek není slabost.
Pro děti se používá hra. Hra je jejich jazyk. Přes hru mohou vyjádřit to, co nemohou říct slovy. Pro dospělé se často používá kognitivně-behaviorální terapie (CBT) a kombinace s EMDR - Eye Movement Desensitization and Reprocessing. Studie z Českého ústavu psychologie z roku 2021 ukazuje, že po 15 sezeních EMDR snižuje příznaky PTSD u 68 % pacientů.
Jeden z nejúčinnějších nástrojů je technika „vnitřní dítě“ (Inner Child Work). Je to přístup, kdy si sedneš s tím, co jsi byl dítětem. Přemýšlíš: Co bych mu řekl? Co bych mu dal? Co bych mu chtěl říct, kdybych věděl, co vím teď? A často je to to, co jsi nikdy nedostal.
Co se stane, když to nelečíš?
Když emoční zneužívání nelečíš, nezmizí. Přežije. Přežije ve tvých vztazích. Ve tvém těle. Ve tvém myslení. Studie z Journal of Interpersonal Violence (2016) ukazují, že emoční zneužívání zvyšuje riziko duševních poruch 3,2x. To znamená: 3,2x vyšší riziko deprese, úzkosti, poruch příjmu potravy, závislostí, poruch osobnosti.
U dospělých se to projevuje jako:
- 71 % vyhýbá se intimitě
- 68 % je emočně nedostupný
- 2,3x vyšší riziko poruch příjmu potravy
- 35 % vyvine PTSD
A to všechno není „tvoje chyba“. To je následek toho, že někdo ti odmítl tvoji lidskost. A toto trauma se nevyřeší tím, že se „přesuneš na to“ nebo „zabuduješ“. Musíš ho zpracovat. A můžeš to udělat.
Co se děje v Česku? Terapie je dostupná, ale ne všude
V Česku se v posledních letech mění přístup k emočnímu zneužívání. V roce 2022 byl přijat zákon, který rozšiřuje definici domácího násilí o emoční zneužívání. To znamená: můžeš si vyžádat ochranné opatření, i když tě nikdo nezmlátil.
Podle Asociace psychologických poraden z roku 2022 existuje v Česku 287 specializovaných center pro trauma, z nichž 198 nabízí terapii pro emoční zneužívání. Průměrná cena sezení je 800-1500 Kč. A 42 % center nabízí slevy pro lidi s nízkým příjmem.
Problém je v rovnoměrném přístupu. Většina terapeutů je v Praze. Mimo hlavní město je 68 % nedostatek specializovaných terapeutů pro dětské trauma. To je výzva. Ale ne ztracená. V roce 2023 spustil Národní institut pro další vzdělávání projekt, který proškolí 5 200 učitelů, jak rozpoznávat emoční zneužívání ve školách. A v roce 2024 plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí spustit kampani „Neviditelné stopy“ s rozpočtem 12,5 milionu Kč.
Do roku 2025 se očekává, že počet specializovaných terapeutů vzroste o 25 %. A VR terapie pro trauma se začne používat ve 40 % center. To znamená: pomáháme. A pomáháme rychleji, než jsme kdysi mysleli.
Ty nejsi „příliš citlivý“. Ty jsi přežil
Největší lží, kterou ti emoční zneužívání řeklo, je: „To jsi zasloužil.“
Nikdy jsi to nezasloužil. Ani když jsi byl dítě. Ani když jsi se snažil být „dobrý“. Ani když jsi se snažil být „silný“. Nebylo to o tobě. Bylo to o tom, že někdo jiný neuměl zvládnout své vlastní bolesti. A ty jsi byl ten, kdo to musel snést.
Terapie není o tom, jak to zpět změnit. Je to o tom, jak to změnit teď. Jak se naučit znovu cítit. Jak se naučit věřit, že jsi hodný. Jak se naučit říct: „Tohle mi bylo škodlivé. A já si zasloužím léčbu.“
Nejsi „zničený“. Jsi přeživší. A přeživší mají právo na zdraví. Na klid. Na lásku. Na to, aby se cítili bezpečně - alespoň u sebe samotného.
Je emoční zneužívání skutečně násilí, když nezůstaly modřiny?
Ano. Emoční zneužívání je jednou z nejzávažnějších forem násilí, které je uznáváno Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Centry pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Studie ACE ukazují, že má stejně vážné dlouhodobé dopady jako fyzické násilí - včetně zvýšeného rizika deprese, úzkosti, PTSD a poruch příjmu potravy. Neviditelné stopy neznamenají méně škody - znamenají jen, že je těžší poznat.
Jak vím, že to, co mi dělali, bylo emoční zneužívání?
Je to, když tě systematicky ponižují, zpochybňují tvé emoce, izolují od ostatních, vydírají, nebo ti neustále říkají, že jsi „příliš citlivý“. Pokud ti někdo opakovaně říkal, že jsi „špatný“, „zbytečný“, „přehnaný“ nebo že „to všechno vymyslíš“, a to trvalo roky, pravděpodobně jsi zažil emoční zneužívání. Není potřeba „nejhorší případ“ - stačí, že ti to ublížilo.
Je možné se z toho zotavit, i když jsem už dospělý?
Ano. Mozek je schopen se přestavovat. Techniky jako EMDR, kognitivně-behaviorální terapie a práce s „vnitřním dítětem“ dokazují, že i dospělí, kteří zažili emoční zneužívání v dětství, se mohou zotavit. Studie ukazují, že po 15 sezeních EMDR se příznaky PTSD snižují u 68 % pacientů. Nejde o to, kolik času uplynulo - jde o to, že jsi připravený začít.
Proč je tak obtížné hledat terapeuta, který rozumí emočnímu zneužívání?
Protože v minulosti bylo emoční zneužívání přehlíženo. Mnoho terapeutů bylo vycvičeno na fyzické trauma, ale ne na tiché, psychologické násilí. V Česku je 68 % nedostatek specializovaných terapeutů mimo Prahu. Ale situace se mění. Od roku 2021 má Česká komora psychologů certifikovaný kurz „Práce s trauma emočního zneužívání“, který absolvovalo 427 terapeutů. Hledej terapeuty s tímto vzděláním nebo s výukou v oblasti trauma a attachment.
Může mi pomoci terapie, i když nevím, co mi přesně dělali?
Ano. Terapie nevyžaduje, abys měl přesný seznam událostí. Důležité je, co jsi cítil. Pokud cítíš, že jsi byl „neviditelný“, „neschválený“ nebo „zbytečný“, to je dostatečný důkaz. Terapie se zaměřuje na to, jak se to projevuje teď - v tvém těle, v tvých vztazích, ve tvém myslení. Není potřeba znát všechny detaily - jen potřebuješ bezpečné místo, kde se můžeš vrátit k sobě.
