Online terapie pro seniory: Jak fungují a co je potřeba vědět

Stáří neznamená izolaci. Ale pro mnoho seniorů je cesta k terapeutovi náročná - tramvaje, chůze, nejistota cesty. A když se k tomu přidá úzkost z nové technologie, tak se pomoc odloží na neomezenou dobu. Online terapie pro seniory není jen videohovor. Je to online terapie pro seniory, která se musí přizpůsobit těm, kdo neznají klávesnici, nevidí malá písmena a nechtějí být „připojeni“ jen proto, aby někdo mohl říct, že „digitální řešení“ existuje.

Proč online terapie pro seniory vůbec existuje?

V Česku je více než 2,5 milionu lidí starších než 65 let. Z nich téměř třetina má omezenou pohyblivost, často trpí chronickými onemocněními nebo se potýká s lehkou až středně těžkou depresí. Mnozí z nich nechtějí nebo nemohou chodit do kanceláře. A právě tu přichází online terapie - ne jako náhrada, ale jako most. Možnost mluvit s terapeutem z pohodlí svého pokoje, bez nutnosti se připravovat, oblékat, vyjít ven. Pro některé je to jediný způsob, jak dostat psychologickou pomoc vůbec.

Podle výzkumu z Jihočeské univerzity z roku 2022 jen 23 % domovů pro seniory v Česku nabízí specializované online terapeutické služby. Zbytek používá běžné aplikace jako Zoom nebo Skype - což je jako dát někomu s omezeným viděním čtečku s písmem velikosti 8 bodů. Výsledek? Pouze 32 % seniorů je s tímto přístupem spokojeno.

Co je jiného u terapie pro seniory?

Standardní online terapie je navržená pro mladé, technicky zdatné uživatele. Pro seniory to nefunguje. Potřebují jiné podmínky:

• Velké písmo - minimálně 18 bodů, jinak se text stává nečitelným
• Nízký kontrast - černá písmena na bílém pozadí mohou být pro starší oči příliš ostře
• Minimální počet kroků - zahájení sezení by mělo být možné do tří kliknutí
• Amplifikace zvuku - 15-20 dB navíc pomáhá lidem s oslechnutím
• Technická podpora na dálku - terapeut musí umět připojit se k počítači klienta a opravit chybu, aniž by musel přijet domů

Nejúspěšnější řešení v Česku je senTable® - dotykový stůl s obrazovkou 22 palců, který se objevil v domovech pro seniory už od roku 2017. Nepotřebuje klávesnici. Nepotřebuje přihlašování. Stačí se na něj podívat - a je připravený. Aplikace jsou přizpůsobené: tlačítka jsou velká, barvy jsou jemné, hlas je vysoký a jasný. Výsledek? 78 % seniorů je s tímto systémem spokojeno.

Kdo to vůbec používá - a kdo ne?

Tady je pravda, kterou nikdo nechce říct: online terapie pro seniory je pro některé snadná, pro jiné nemožná - a záleží na tom, co vás naučili v životě.

Výzkum z Univerzity Karlovy ukazuje, že senioři s vysokoškolským vzděláním online terapii používají v 34 % případů. Ti bez středního vzdělání? Jen 8 %. To není otázka inteligence. Je to otázka přístupu. Kdo měl v dětství počítač, kdo pracoval v kanceláři, kdo si koupil první mobil v roce 2005 - ten se v technologiích orientuje. Kdo nikdy neviděl tlačítko „OK“ - ten se v něm ztrácí.

Ještě horší je technologická anxfobie. Třetina seniorů, kteří začnou online terapii, ji v prvním měsíci vzdá, protože se bojí, že se něco rozbije, že budou vypadat hloupě, že je někdo sleduje. A když se spojení přeruší - což se děje u 63 % uživatelů - je to pro ně jako porážka. Ne jako technická chyba.

Co funguje - a co ne?

Online terapie není univerzální lék. Je účinná v některých případech, v jiných selhává.

• Funguje dobře: u lehké až střední deprese (úspěšnost 68 %), u posttraumatické stresové poruchy (62 %), u lidí, kteří chtějí zachovat důstojnost a nechtějí být „nemocným“ v domově
• Neefektivní: u pokročilé demence (jen 19 % úspěšnost), u lidí s vysokou technologickou strachem (31 % selhání v prvním měsíci), u těch, kteří nemají nikoho, kdo by jim pomohl nastavit zařízení

Terapeut, který pracuje s seniory, musí být jiný. Není jen terapeut - je také technický asistent, instruktor a často i přítel. Podle dat z roku 2022 je 92 % terapeutů přesvědčeno, že nejdůležitější dovednost není psychologická technika, ale schopnost řešit technické problémy na dálku. A to znamená, že musí umět vzdáleně ovládat počítač klienta, vysvětlit, kde je tlačítko „připojit se“, a nechat ho na pár minut sám - ale vědět, že když se ozve „Nemůžu to najít“, tak to není hloupost, ale strach.

Technologie jako most - ne jako zdi

Někteří odborníci varují: „Digitální technologie mohou zlepšit kontakt, ale také umožnit izolaci.“ To je pravda. Pokud použijete online terapii jen proto, že je „moderní“, tak to není pomoc - je to únik.

Ale pokud ji použijete jako nástroj, který umožňuje lidem zůstat ve svém domě, kde se cítí bezpečně, kde mají své věci, své fotky, svou kávu - pak je to mocná věc. Uživatelka „BabičkaJana78“ na Redditu řekla: „Na začátek to bylo těžké, ale když mi vnuk pomohl s nastavením, je to skvělé - mohu mluvit s terapeutkou aniž bych musela chodit tramvají.“

Na druhé straně „PetrNovak65“ na Facebooku napsal: „Po třech sezeních jsem to vzdal - neustálé technické problémy zničily efekt terapie.“

Rozdíl? Podpora. Když někdo přišel domů, nastavil, vysvětlil, zkusil to s ním, nechal ho zkusit znovu - ten se připojil. Když jen poslali odkaz a řekli „Přihlašte se“, ten se vzdal.

Co potřebujete, abyste to zkusili?

Pokud jste rodina, sociální pracovník nebo samotný senior, který chce online terapii zkusit, tady je jednoduchý seznam:

1. Zjistěte, zda je ve vašem domově nebo městě nějaký specializovaný systém - např. senTable® nebo centrum „V mezičase“ v Zlíně. Tyto služby mají přizpůsobené rozhraní a podporu.
2. Požádejte o technickou podporu - podle ministerstva je nutných alespoň 3 hodiny přípravy. To znamená: nainstalovat, vysvětlit, zkusit, zopakovat.
3. Připravte si asistenta - to nemusí být vnuk. Může to být sociální pracovník, dobrovolník z místního centra, nebo „technologický dědek“ z programu „Digitální mosty“.
4. Nechte čas - osvojení procesu trvá průměrně 4,7 týdne. Nečekejte, že to bude fungovat hned.
5. Nevyvolávejte technologii jako řešení všeho - je to doplněk. Ne náhrada osobního kontaktu, ne náhrada chůze, ne náhrada ruky na rameni.

Co se děje v Česku teď?

V roce 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo projekt „Digitální mosty“, který poskytuje subvence do výše 50 000 Kč na technologickou adaptaci domovů pro seniory. To je první skutečný krok směrem k rovnosti. V říjnu 2023 byla aktualizována verze senTable® - nová funkce pro kognitivní trénink u lidí s demencí. Testována na 147 klientech - paměť se zlepšila o 63 %.

Trh roste o 18,7 % ročně. V roce 2022 dosáhl tržeb 127,5 milionu korun. Hlavní hráči jsou Linet (38 % trhu), centrum „V mezičase“ (22 %) a státní domovy, které si systémy vyvíjejí samy (29 %).

Ale klíčová věc není technologie. Je to podpora. A ta musí být lidská. Až teď začínají vznikat sítě „technologických babiček a dědků“ - seniorů, kteří pomáhají jiným seniorům s technologiemi. V 12 regionech v Česku to funguje s 84 % úspěšností. Protože když někdo, kdo má stejnou věk, stejnou zkušenost, stejný strach - pomůže, tak to zazní jinak.

Je to pro vás?

Online terapie pro seniory není pro každého. Ale je pro toho, kdo:

• Chce zůstat doma
• Chce mluvit s někým, kdo rozumí, ale nemusí být fyzicky přítomen
• Má někoho, kdo mu pomůže nastavit zařízení
• Nechce být „přesunut“ do systému, ale být součástí něčeho, co funguje pro něj

Je to pro někoho, kdo už nechce být „starý“ - ale chce být slyšený. A technologie, která to umožňuje, není špatná. Špatná je ta, která se nebere v úvahu, že starší lidé nejsou „pomalí“ - jsou jen jiní.