Když mluvíme o porucha osobnosti, často se slyší fráze jako 'to se nedá změnit' nebo 'je to trvalý stav'. Ale skutečnost je jiná. Moderní psychoterapie umožňuje měřit konkrétní změny u pacientů. Bez měřitelných ukazatelů by bylo nemožné posoudit, zda terapie funguje. V tomto článku si ukážeme, jak psychologové a psychiatři hodnotí pokrok u poruch osobnosti pomocí standardizovaných nástrojů a konkrétních indikátorů.
Proč měřit pokrok u poruch osobnosti?
Pacienti s poruchami osobnosti často procházejí dlouhodobou terapií, ale bez konkrétních měřitelných ukazatelů je těžké říci, zda postupují. Například pacient může říct, že se cítí lépe, ale stále provádí sebeubližovací činy nebo má problémy s vztahy. Terapeut potřebuje objektivní data, která potvrzují změnu. Bez nich může terapie být jen náhodným procházením, bez směru.
Standardizované nástroje pomáhají odlišit skutečnou změnu od dočasného pocitu. Například snížení počtu hospitalizací nebo zlepšení schopnosti řídit emoce je měřitelné a konkrétní. To umožňuje terapeutovi upravovat plán terapie podle skutečných potřeb pacienta.
Klíčové měřitelné ukazatele pro terapeutickou praxi
klinické globální hodnocení (CGI) je nástroj, který lékaři používají k hodnocení celkového stavu pacienta. Na škále od 1 do 7 se hodnotí závažnost onemocnění a pokrok. Například skóre 3 znamená mírné příznaky, zatímco skóre 1 znamená bez příznaků. Tento nástroj pomáhá lékaři sledovat změny během terapie.
ZAN-BPD (Zanarini Rating Scale for Borderline Personality Disorder) je specifický pro borderline osobnostní poruchu. Měří 9 klíčových příznaků, jako jsou sebeubližování, emocionální labilita nebo úzkost. Každý příznak se hodnotí od 0 (žádný) do 4 (velmi závažný). Průměrné snížení skóre o 50 % za 6 měsíců terapie je považováno za významný pokrok.
DAPP-BQ (Dimensional Assessment of Personality Pathology - Basic Questionnaire) hodnotí 18 dimenzí osobnostního poruchy. Je to sebehodnocení, které pacient vyplňuje sám. Pomáhá identifikovat oblasti, kde je potřeba práce, jako je impulsivita nebo úzkost.
WHOQOL-BREF měří kvalitu života pacienta v oblastech zdraví, vztahů a pracovního života. Zlepšení v těchto oblastech je klíčové pro dlouhodobou úspěšnost terapie.
| Nástroj | Co měří | Užití |
|---|---|---|
| Klinické globální hodnocení (CGI) | Celkovou závažnost onemocnění a pokrok | Klinické hodnocení lékaře |
| ZAN-BPD | Symptomy borderline osobnostní poruchy | Pravidelné hodnocení pacienta |
| DAPP-BQ | 18 dimenzí osobnostního poruchy | Sebehodnocení pacienta |
| WHOQOL-BREF | Kvalita života v oblastech zdraví a vztahů | Celkové hodnocení životní spokojenosti |
Jak terapeuti kombinují nástroje v praxi?
Terapeuti nikdy nepoužívají jen jeden nástroj. Například pro pacienta s borderline osobnostní poruchou kombinují CGI pro celkový přehled, ZAN-BPD pro specifické symptomy, DAPP-BQ pro sebehodnocení a WHOQOL-BREF pro kvalitu života. Tato kombinace poskytuje komplexní obraz.
Pravidelné hodnocení je klíčové. U pacientů s BPD se hodnotí každé 4-6 týdnů. Například terapeut může mít k dispozici údaje o počtu hospitalizací za poslední rok nebo frekvenci sebeubližovacích činů. Tyto údaje spolu s klinickým hodnocením poskytují jasný obraz.
Ve skutečnosti se mnoho pacientů s poruchami osobnosti úspěšně léčí. V klinické studii z roku 2023 bylo zjištěno, že u pacientů s BPD se průměrný počet sebeubližovacích činů snížil o 65 % po 12 měsících DBT terapie. To je konkrétní ukazatel, který lze sledovat.
Konkrétní příklady změn
Představte si pacientku s borderline osobnostní poruchou. Na začátku terapie měla průměrné skóre 28 na ZAN-BPD (z 36 možných). Po 6 měsících DBT terapie kleslo na 14. To znamená, že symptomy byly o polovinu méně závažné. Současně se její skóre na CGI zlepšilo z 5 (středně závažné) na 3 (mírné příznaky).
Ještě konkrétnější příklad: Pacient s námořníkem měl pravidelné sebeubližovací činy 3-4x týdně. Po 9 měsících terapie klesl počet na 1x za 2 týdny. Zároveň se zlepšila jeho schopnost řídit emoce podle DAPP-BQ. Tato změna je měřitelná a pomáhá terapeutovi určit, že terapie funguje.
Kontrolní seznam pro sledování pokroku
- Pravidelné hodnocení CGI každých 4-6 týdnů
- Vyplňování ZAN-BPD nebo podobného nástroje pro specifické poruchy
- Záznam počtu krizových situací a sebeubližovacích činů
- Hodnocení kvality života pomocí WHOQOL-BREF
- Sledování sociálních funkcí - práce, vztahy, každodenní aktivita
- Pravidelné hodnocení terapeutického spojení pomocí WAI (Working Alliance Inventory)
Často kladené otázky
Jaké nástroje se používají pro hodnocení borderline osobnostní poruchy?
Pro hodnocení borderline osobnostní poruchy se často používá ZAN-BPD (Zanarini Rating Scale for BPD), který měří 9 klíčových příznaků. Dalším nástrojem je DAPP-BQ, který hodnotí 18 dimenzí osobnostního poruchy. Klinické globální hodnocení (CGI) také poskytuje obecný přehled o závažnosti stavu.
Může se porucha osobnosti úplně vyléčit?
Porucha osobnosti se obvykle nevyléčí úplně, ale může se významně zlepšit. Cílem terapie je zmírnit symptomy a zlepšit kvalitu života. Mnoho pacientů dosahuje takového pokroku, že mohou vést plnohodnotný život. Klíčem je pravidelné hodnocení a přizpůsobení terapie podle konkrétních ukazatelů.
Co je důležité sledovat u pacienta s námořníkem?
U pacienta s námořníkem (například schizotypní porucha) je důležité sledovat úzkost, sociální izolaci a kognitivní poruchy. Nástroje jako CGI a DAPP-BQ pomáhají hodnotit tyto oblasti. Konkrétní ukazatele, jako je počet sociálních setkání týdně nebo schopnost plnit pracovní úkoly, jsou klíčové pro posouzení pokroku.
Jak často by měl terapeut hodnotit pokrok?
Hodnocení pokroku by mělo být pravidelné - obvykle každé 4-6 týdnů. To umožňuje terapeutovi sledovat změny včas a upravovat plán terapie. Pro pacienty s akutními symptomy může být hodnocení častější, například každý týden.
Proč je důležité kombinovat klinické hodnocení s sebehodnocením?
Klinické hodnocení lékaře poskytuje objektivní data, ale sebehodnocení pacienta ukazuje jeho subjektivní zážitky. Například pacient může mít vysoké skóre na CGI, ale stále cítit se zoufalý. Tato kombinace pomáhá identifikovat skryté problémy a lépe přizpůsobit terapii.
